Větší a robustní, starožitný litinový kotel z 18. nebo poč. 19. stol., jež elegantně vynášejí vysoké jehlové nohy, se používal k vaření na otevřeném ohništi v tzv. černé kuchyni

Hezky zachovalý kotel je krásnou ukázkou postupně se rozmáhající litinové produkce. Tehdy se ještě vařilo na otevřeném ohništi, které stávalo na vyvýšené ploše. Z hlavního ohniště se odebíraly rozžhavené uhlíky, kterými se topilo pod více kotli a kotlíky najednou. Prostor černé kuchyně míval vysoké klenby a v jejich nejvyšším bodě byl vybudován široký otvor ve tvaru trychtýře, kterým odcházely kouřové spaliny přímo nad střechu. Tyto prostorné kuchyně se nacházely v hostincích, na tvrzích, rychtách, farách a hlavně v panských sídlech. Zkrátka všude, kde bylo potřeba nasytit více hladových krků. S postupným rozšířením zděných komínů a též po zavedení sporáků a kamen, ztratily černé kuchyně svou nepostradatelnost a pozvolna zanikly. Proto je každý předmět z tohoto období opravdovou vzácností. Tato krásná dekorace je i velmi působivým předmětem, jež nemá žádné praskliny a poškození. Starožitný kotel z období vrcholného baroka je nyní po citlivé renovaci a konzervaci. Záměrem renovace bylo očistit celými generacemi poznamenaný povrch, který byl mírně zoxidovaný a místy pokrytý spečenými usazeninami. Dále ho mírně rozleštit a přitom částečně zachovat i působivou letitou patinu. Archaický vzhled nádoby s širokými uchy a vysokými nožkami typově navazuje na období pozdního středověku. Díky tomu je tento předmět vhodný i pro filmové či muzejní účely. Kotel nebo také trojnožka, poslouží i k doplnění starodávné hradní či zámecké kuchyně. Vzácný barokní kotel má široké využití nejen v památkových budovách, muzeích a skanzenech.

(výška 45 cm x průměr s uchy 48 cm x průměr 39 cm)

Hmotnost 16,6 kg.