Veliký starožitný klíč ze 17. stol.

Co vše nám může takový dveřní klíč vypovědět o svém dávném majiteli. Již na první pohled vidíme větší velikost, pečlivě zvládnuté tvary a proporce i velmi kvalitní řemeslné zpracování. Pro mnoho lidí je starý klíč jen běžným předmětem nebo historickou dekorací. Klíč je překvapivě velmi náročným výrobkem, který je náročný na pevnost a přesnost zpracování. Vyrobit takovýto typ klíče před třemi a více staletími, bylo velmi náročné. Dřík tohoto klíče, vyrobil zručný kovář či zámečník ze stáčeného, ručně vykovaného, rozžhaveného plechu, navíjením na ocelový trn. Podélný, zlatavě pájený spoj mosazí vidíme i dnes. Také další namáhané spoje, byly zpevněny pájenou mosazí. Kolik jenom dalo práce a času, vytvořit tak souměrné a malebně ztvárněné ouško i další části. To vše v neustálém prachu, kouři a při mihotavém světle louče nebo svíčky. Dodnes musíme obdivovat pracovní část klíče, neboli praporec, který je velmi masivní a precizně prořezávaný a vypilovaný. To vše nám říká, že majitelem byl zámožný člověk ze šlechtického, měšťanského, nebo i církevního prostředí. Tento druh klíče se používal na veliký dveřní zámek renesančního, nebo ranně barokního typu, nejspíše od hlavních vchodových dveří. Mohl být otevřené, nebo i krabicové konstrukce. Klíč má hladký dutý dřík s vrchním ozdobným soustružením, nahoře zakončeným úchopným okem. Toto oko má tvar výjimečně užívaný již v gotice, ale převážně užívaný od 16.století. Oko klíče je velmi podobné truhlovému držadlu či dveřnímu klepadlu. Pracovní část klíče ve tvaru praporce má typickou zesílenou profilaci. Boční plocha byla precizně prořezána v jedinečný účelový i symetricky dekorativní celek. Tyto vnitřní průřezy, sloužily pro průchod planžetových blokovacích zábran v zámku. Díky ním nebylo možné otočit v zámku nepůvodním klíčem a zámek tak paklíčem odemknout. Starožitný sběratelský klíč je vyčištěný a konzervovaný voskem.

(délka 18 cm)

Hmotnost 0,1 kg.