Starožitné, ručně kované ocelové srdce jež svým magickým tlukotem po generace rozeznívalo větší barokní zvon

Originální dílec, nákladně a ručně kovaný pozůstatek, nejspíše pro válečné účely konfiskovaného zvonu, který je upomínkou na staré a dávno zapomenuté časy. Srdce velkého, dle zpracování barokního, zvonu pochází z moravské usedlosti. Autentické železné srdce starodávného zvonu je ručně vykované z jednoho dlouhého kusu železa. V kovářské výhni bylo doběla rozpáleno a po přeložení, viditelně skováno, aby dostalo účelně ztvárněný a pečlivě navržený, tisíciletími osvědčený tvar a náležitou hmotnost. Tento výrazný předmět s magicky vrásněním povrchem, pocházející z 18. nebo počátku 19. století, byl po celé generace zavěšen uvnitř bronzového zvonu a při jeho rozhoupání hlasitě tloukl do jeho masivního pláště. Pouze díky ručně kovanému, závěsnému ocelovému srdci, mají uctívané bronzové zvony, svůj charakteristický a pečlivě laděný hluboký hlas. Téměř všudypřítomné zvony po generace ohlašovaly čas, zvěstovaly svátky i smutné zprávy a zrcadlily lidské osudy. Naše mohutné srdce je opatřené širokým a pevným, závěsným okem. Dále má masivní hraněné tělo s účelně se rozšiřující a symetricky vykrojenou hlavicí. Dvě až tři staletí starý předmět nese stopy ručního řemeslného zpracování i charakteristické povrchové znaky hlubokého vrásnění, způsobeného vypadanými a vyrezlými drobnými nečistotami v kované oceli. Dnes může tento ojedinělý předmět sloužit jako výrazný symbol duchovní i technické historie. Barokní zvonové srdce je nevšední dekorací, muzejním sběratelským artefaktem, nebo i doplňkem osobitého interiéru. Pečlivě vyčištěno a konzervováno.

Zvony byly odedávna vnímány jako silný ochránce:

Jejich hlas měl podle lidových představ odhánět zlé a nečisté síly, chránit před bouří i neštěstím, a zároveň svolávat pomoc v těžkých chvílích.

V kostelích se obvykle rozezněly na kratší dobu při pronášení modlitby. Tento zvyk přetrval v mnoha svatostáncích až do dnešních dnů.

Za vlády Marie Terezie se jejich význam ještě rozšířil. Zvony začaly plnit i roli poplašného systému, když varovaly před požárem nebo blížícím se nebezpečím.

V moderní době se hlas zvonů zaznamenává do zvukových archivů. Zajímavostí je, že nahrávání zvonů, bývá technicky velmi náročné, neboť jejich zvuk, může dosáhnout až 120 decibelů, což je hladina na hranici bolestivosti lidského sluchu. Náš starožitný předmět z moravského venkova, býval dávným svědkem, zrození i zapomnění, prostých i urozených. Mohutné zvonové srdce je magickou ozvěnou, dávno ztraceného zvonu.

(délka 52,5 cm, vnitřní rozměr oka 8,5 cm x 3 cm)

Hmotnost 5,5 kg.