Muzejně i sběratelsky hodnotná historická listina cechu mlynářského z roku 1760, jež potvrzuje svému dlouholetému členu zaslouženou oprávněnost nároku na tovaryšský list, jehož součástí je i kladné doporučení od níže podepsaných mistrů a představitelů

Originální listina je zprávou a potvrzením, provedeném na ručně zhotoveném, speciálním papíru. Listina byla již z výroby opatřena ochrannou průsvitkou ve tvaru kruhového medailonu, jemuž vévodí silueta Českého dvouocasého lva, s hůře viditelnou, nejspíše cechovní symbolikou v oblasti vrchních tlap. Cechovní listina je opatřena tehdy běžně užívaným, gotickým typem ručně psaného, okrasného písma, v tehdy úředním, německém jazyce, důsledně zavedeném v zemích bývalého RAKOUSKA UHERSKA.

S určitou tolerancí se dá starodávný text naší cechovní listiny přeložit v tomto znění: My, mistři cechu mlynářského a další představení ctihodného řemesla mlynářského v litoměřickém kraji ve městě ÚSTÍ NAD LABEM, zdravíme všechny příslušníky řemesla a cechů jako přátelé a sdělujeme tímto následující: Tímto veřejně potvrzujeme, že Joseph Richter z vesnice BLANÍK, předložil potvrzení, podle kterého vykonal své obvyklé tříleté učení u mistra Johanna Trohbaucha, příslušného k našemu cechu. Protože JOSEPH RICHTER, hodlá dále své řemeslo vykonávat jinde, pokorně nás požádal o vystavení tovaryšského – učňovského listu tzv. Lehrbriefu. Vzhledem k tomu, že jsme ověřili, že Joseph skutečně řádně a úplně vykonal své tovaryšské roky a že dne 30. ledna 1748, byl formálně propuštěn, a navíc se choval věrně, čestně a poctivě, rozhodli jsme se mu tovaryšský list neodepřít, nýbrž mu jej ochotně udělit. Vyzýváme tímto všechny cechy a řemeslné mistry, aby Josepha Richtera přijímali příznivě a ochotně jej podpořili, až se na ně obrátí se svou žádostí o přijetí nebo pomoc, a aby mu dopřáli stejné výhody, jaké náležejí jiným řádným řemeslníkům. Na důkaz toho je tento list opatřen pečetí našeho cechu a podpisy představených. Vydáno v městě Ústí nad Labem, dne 2. října roku 1760. Christoph Purich, vrchní mistr Hanz Hase, Johann Sazowsky, Joseph Horn, Adam Riedl.

Pokaždé když se nám dostane do rukou nějaká zajímavost či svědectví z předlouhé mlynářské historie, tak máme velkou radost. Byli to právě vzdělání a šikovní mlynáři se svými zdánlivě neslučitelnými schopnostmi, kteří přinášeli pokrok a prosperitu v nově vznikajících městech i na chudém venkově. Mlynáři bývali vždy ctění a vážení, neboť bez mouky, by chleba nebylo. To platilo po dlouhá a dlouhá staletí, dokud soudruzi mlýnům neukradli vodu a mlynářům mlýny. Naštěstí v naší, řekami i potoky protkané krajině, nějaké ty starodávné vodní mlýny ještě zbyly. Díky umu a fortelu jejich stavitelů, se můžeme dodnes těšit z jejich staleté krásy. V nekonečném šumu zpěněné a neposedné vody se již téměř vytratily lidové povídačky o vodnících, ale v hezky opravených mlýnech, znovu ožívají smutné i veselé příběhy mlynářů i jejich chasy. Jedním z těchto časových střípků je i naše, dobře zachovalá cechovní listina.

(Po rozložení celkový rozměr papíru 45 cm x 35,5 cm)