Starožitná kopie tzv. Wimbledonské mísy – umělecká litina ze slévárny v Blansku

Všechna díla z této prestižní šlechtické slévárny měla osobitou výzdobu. Vyráběly se zde sochy i reliéfy od těch nejjednodušších, až po ty nejsložitější. Jako například u dekorativních štítů, které zachycovaly průběh bitev. Jedny z nejstarších předloh pro uměleckou litinu v Blansku, byly pozdně renesanční cínařské práce, jenž pocházely z norimberských dílen. Nejznámější z nich je tzv. Wimbledonská mísa, která se od roku 1886 uděluje jako putovní trofej ženským vítězkám tenisového turnaje ve Wimbledonu v Anglii. Právě tuto cenu získala česká tenistka Petra Kvitová a v minulosti již Martina Navrátilová i Jana Novotná. Předlohou k Wimbledonské míse-talíři, byl pozdně renesanční originál cínové mísy s nápisem Temperantia ve středovém medailonu, k níž zhotovil formu norimberský cínař Caspar Enderlein (1560–1633). Caspar Enderlein patřil k předním norimberským cínařům a konvářům. Do Norimberku přišel pravděpodobně v roce 1583, měšťanem a cínařským mistrem se stal již o tři roky později. Proslavil se především zhotovením formy pro kopie mísy Temperantia, podle originálu francouzského cínaře Françoise Briota, jehož mísa vznikla již roku 1590. Formu vytvořil ve dvou variantách. První vznikla v letech 1609–1610 a v současné době je známo velmi málo jejich odlitků. Z druhé formy vyrobené roku 1611, což dokládá letopočet 1611 s monogramem CE, se později vytvořila právě slavná wimbledonská mísa. Enderlein své formy nikdy sám nepoužíval, dělal je pouze na objednávku pro ostatní norimberské konváře. Jelikož originál Enderleinovy práce je uložen v muzeu v Louvru, je velice pravděpodobné, že Hugo František Salm-Reifferscheidt, získal její kopii právě tam. V blanenských železárnách se odlévaly jak v litině, tak i v bronzu, často byly ještě galvanicky niklovány. Jejich rozměr byl o něco málo menší než originál. Mísa měřila pětačtyřicet centimetrů a vážila necelých šest kilogramů. O tom jak byly tyto dekorativní mísy populární mezi zákazníky, svědčí i to, že se nabízely v katalozích blanenských železáren po celou dobu své existence. V blanenském muzeu, můžeme vidět celkem tři různé varianty této krásné Wimbledonské mísy. V našem popisu jsme použili odborný článek, který napsal JINDŘICH ČELADÍN (autor pracuje v Muzeu Blansko). Naše historická kopie z lité oceli, pochází ze 2. pol. 19. stol.  Velmi dobrý původní stav po vyčištění a konzervaci.

(průměr 46 cm)

Hmotnost 3,6 kg.