Starožitná soška z umělecké okrově patinované sádry – matka laskající se s dítětem – sochař František Přítel

František Přítel byl významný český sochař, narozený 30. listopadu 1867 v Nymburce, jež dožil roku 1930 v Praze. Jeho životní příběh zahrnoval rozmanité zkušenosti, od studia a práce v Berlíně až po návrat do Čech, kde se věnoval sochařství. Po absolvování obecné a měšťanské školy v Nymburce se vyučil na C. a K. odborné škole sochařsko-kamenické v Hořicích u profesora Václava Weinzettela. Následně pracoval v Seichově sochařském závodě v Teplicích a později působil i jako pedagog v hořické kamenosochařské škole. Od roku 1895 do roku 1909 žil a pracoval v Berlíně. Nejprve pracoval u sochaře Schillingra a poté si zřídil vlastní ateliér. Během tohoto období získal uznání a veřejná ocenění za svou práci. Po tragické smrti manželky se vrátil s dcerou do Čech. V Praze otevřel sochařský ateliér v Tróji, ale i přesto se mu nepodařilo získat zasloužené uznání mezi místními uznávanými sochaři. Znovu se oženil a měl další dceru. Za první světové války sloužil v armádě a procestoval různé regiony v Evropě a část Asie. Po válce se věnoval opět sochařství a později se přestěhoval do Prahy. Stal se členem SVU Mánes a byl jmenován dopisujícím členem mnichovské Sezession. Jeho pozůstalost, obsahující mimo jiné sochařské modely, kresby figurálních studií, portrétů, návrhy pomníků i plastik a také architektonické studie, je uložena v Památníku národního písemnictví. Jeho práce zahrnovaly širokou škálu motivů a jeho přínos k českému sochařství je zachycen nejen v četných dílech, ale i ve zmíněné pozůstalosti, která je důležitým zdrojem pro studium autorovi tvorby a zajímavého tvůrčího procesu.

Naše velmi zdařilá starožitná soška z umělecké sádry, vypovídá o autorově vyzrálém uměleckém nadání i oduševnělém pojetí matky s dítětem. Signovaná soška „František Přítel” se zachovala v původním dobrém stavu až na letité povrchové opotřebení, okrově patinovaného nátěru.

(výška 47 cm, půdorys podstavy 23 cm x 16 cm)

Hmotnost 4,8 kg.