Téměř 120 cm vysoký, originální starožitný, pasířsky vyrobený, empírový mosazný svícen z počátku 19. století

Široce přesahující disková základna je usazená na třech zploštělých kuličkách. Díky tomu má svícen velmi dobrou stabilitu i na nerovném povrchu. Silné tělo svícnu se od podstavy směrem vzhůru lehce zužuje až k ozdobné kruhové římse. Krátce nad ní se zvýšená a zaoblená podstava, nápadně zužuje do úzkého krku ve tvaru cívky. Z tohoto působivého předělu, elegantně „vyrůstá“ dlouhý a kónický, hladce soustružený sloupek, decentně okrášlený ve dvou třetinách své výšky, lehce profilovaným prstencem. Na úzkém vrcholu sloupku, plasticky zakončeném florální korunkou je osazena široce pojatá, talířová hlavice s ocelovým bodcem k upevnění svíce. Historie svícnů je předlouhá a jejich četné modely, vznikaly již po celá tisíciletí. S příchodem novověku od pozdní gotiky se postupně vystřídala řada stylů historických a dále následovaly i jejich četné historizující variace. Pouze nové módní styly, mohly velmi pomalu ovlivňovat konzervativní církev a s novými projekty, pozvolna zavádět i nová tvarosloví svícnů. Tvarově ušlechtilý je i tento čistě empírový svícen. Tento model vychází ze staré antiky a pochází z období okolo roku 1815. Starožitný předmět z tlačené mosazi, byl pouze vyčištěn a lehce přeleštěn. Veliký mosazný svícen má uvnitř pevné jádro ze soustruženého dřeva. Jednotlivé dílce jsou pevně stažené, centrálně vedenou a ručně kovanou ocelovou kulatinkou. Ta je nahoře osazená širokým hrotem a dole stažená za pomoci ručně vyrobeného závitu se čtvercovou matkou. Veliký a vzácný, sloupový empírový svícen, zaujme nejen dokonale soustruženým tvarem a dokonale vyváženými proporcemi, ale i působivě ztvárněnými, florálně pojatými prvky, které umocňují jeho ušlechtilou krásu. Více jak dvě staletí starý předmět z bohatého sakrálního, nebo palácového prostředí je po celkové renovaci a přeleštění povrchu.

(výška 112 cm + trn na svíci 9 cm; průměr 26 cm)

Hmotnost 9,5 kg.